Art

Samostatná výstava počítačové grafiky.

Autor: Martin Vala

Technika: počítačová grafika

Technika tisku: 9ti barevný fototisk

21 .1. - 17. 3. 2010

Galerie Výtvarného centra Chagall

Nám. J. A. Komenského, Brušperk

1. patro Národního domu

Otevřeno:

úterý-pátek 12:00-17:00

sobota 9:00-12:30

neděle 13:00-17:00

ÚVODNÍ SLOVO

Jana Ullrichová, malířka

Dobrý den.  Jsem teta a spřízněná duše Martina Valy. V našich genech není až takový problém najít inklinaci k výtvarným či jiným tvůrčím činnostem. Přesto technicky zaměřený bratr Jiří - otec Martina mi nevěřil, když jsem v Martinově útlém věku odhadla talent.

A tak po maturitě skončil na Vysoké škole báňské. Lze to pochopit. Dlouho tam však nevydržel a sám rozhodl o svém dalším zaměření... Radikálně požadoval změnu studia, a tak jsme se s Martinem setkali v tehdejší ZUŠ ve Valašském Meziříčí, kde jsem působila jako vedoucí oboru. Spolu s mými kolegy a mimořádným intenzivním nasazením Martina se mohl poměrně v krátké době ucházet na výtvarně zaměřeném oboru a byl přijat na Ostravskou univerzitu - obor malba. Mezi tím vznikaly obory zaměřené na nová média, takže v posledním ročníku se Martin výrazně orientoval na počitačovou grafiku a grafiku vůbec. Čas od času jsme se setkávali, vždy přijel na mé výstavy a o malbu se stále zajímal. Ja jsem v něm našla skvělého mladého oponenta, který se díval na mé obrazy s nadhledem vlatním mladší generaci a byl vždy k mé osobě otevřený a upřímný. Ja mu věřila... Stále jsem si ho představovala jako malíře.

Přesto jsem pochopila jeho volbu a zaměření na užitou grafiku a propagaci. Doba si to žádá, člověk se musí živit a navíc - jak je to svůdné, jak je to lákavé.

Na mé poslední výstavě, orientované převážně na abstraktnější tvorbu, jsme se setkali a Martin byl znovu jakoby vyprovokovaný a oznámil mi: "Teto já chci uspořádat výstavu volné tvorby... mám vnitřní potřebu, láká mě to." Podpořila jsem ho.

Nejsem kompetentní, abych jeho obrazy, vytvořené na počítači hodnotila a odborně posuzovala. Jsem klasická malířka. Že jsou nová média svůdná, o tom není pochyb, Martin ten luxus mládí má a zkouší všechno. A tak se snaží svobodně a volně vyjádřit k tomu, co ho zajímá v současné době touto řečí, řečí, kterou ovládá a kterou umí. Je to úžasné a chce si to užít.

Zvolil si velké téma, mě blízké, s názvem TO. Názvy obrazů mu doslova závidím, je to nová poezie, je v tom obsaženo tajemství a potřeba dotknout se neznáma...

HRA S MODROU

ČERVENÁ HLUBINA

NĚCO DIVOKÉHO

TMA JAKO KDYŽ ZAVŘETE OČI 

VLŮNĚ

CESTA K DUALITĚ

VIDĚT NEPŘÍTELE

Něco nového se rodí, jak je to křehké, kolik asociací v nás vyvolává tajemný prostor. I zde je nutno postavit, vybudovat obraz barevně, kompozičně, prostorově a dát mu výraz. Já mu rozumím a byla bych ráda, kdybyste se o to pokusili i vy.

V každém případě Martin neřekl touto výstavou poslední slovo.

Děkuji vám za pozornost.

 Jana Ullrichová